Hlístice jsou malí, válcovití červi, kteří žijí pod vnitřkem půdy. Některá háďátka parazitují na kořenech rostlin a to způsobuje buněčné změny, mechanické poškození a snížený růst v nich. Proto jsou háďátka potenciálně destruktivní pro výnos některých plodin.
Klasifikace háďátek a jejich vztah k rostlinám
Z hlediska biologické klasifikace se háďátka dělí na několik podskupin: bakteriofágy, houbaře, všežravce, predátory a fytofágy. Ty z fytofágní podskupiny jsou ty, které specificky napadají rostliny.
Hlístice mají propracovanou nervovou soustavu a smyslové orgány, které jim umožňují rozmnožování a na druhou stranu snadno odhalovat rostliny. Jejich velikost je mikroskopická, takže nejsou zjistitelné pouhým okem.
Hlístice zavádějí své jehlovité tělo do rostliny a získávají tak potravu, protože jícen háďátka absorbuje buněčnou šťávu rostliny.
Hlístice a zemědělská činnost
Tyto organismy se vyskytují ve všech typech půd. Aby však způsobily značné škody na plodinách, musí být počet háďátek velmi vysoký.
Jeho účinky na rostliny jsou především dva: nedostatek chlorofylu rostlin známý jako chloróza a zmenšení velikosti rostlin, které určuje nižší výnos plodin.
Hlavním problémem s háďátky je to, že zemědělci nemusí vědět o jejich přítomnosti v půdě, protože rostliny jsou ovlivněny kořeny a v menší míře jejich vnějším vzhledem. Zemědělci tak musí poslat vzorek půdy do specializované laboratoře, aby mohla být zjištěna přítomnost háďátek.
Z technického hlediska není snadné identifikovat přítomnost těchto červů v půdě, protože účinky, které vyvolávají, jsou podobné těm, které způsobují sucha, nedostatek živin nebo přebytek vody.
Zemědělci se snaží jeho přítomnosti čelit, a proto je hlavní strategií reaktivace života v půdě tak, aby háďátko, které působí jako rostlinný parazit, konkurovalo jiným organismům a počet háďátek se výrazně snížil.
Foto: iStock - dotana
