Archetyp je originální model, který slouží jako zdroj inspirace v umění. To znamená, že archetyp je model, který slouží jako reference k provedení jakékoli kopie. V kontextu platónské filozofie tento autor navrhuje model světa, v němž ideje, které jsou v nadsmyslovém světě, jsou archetypem, z něhož jsou vytvářeny kopie hmotného a smyslového světa. Idea jako archetyp je proto dokonalým, neúplatným a věčným modelem.
Archetyp podle Carla Gustava Junga
V psychologickém kontextu použil tento koncept ve své teorii také Carl Gustav Jung, aby poukázal na to, jak lidská bytost neroste a nevyvíjí se izolovaně, ale je součástí kolektivního prostředí poznamenaného sociálními a kulturními interakcemi.
Proto je subjekt ovlivněn i archetypem vzpomínek a zkušeností prvních předků. Tento vliv má za následek vzorce chování, které ovlivňují lidské chování a které podmiňují způsob, jakým mysl asimiluje obrazy, dojmy a vjemy při zachycování informací z reality.
Z autorova pohledu existuje kolektivní nevědomí, které je v rámci jeho teorie jasně doloženo významnou hodnotou společných mýtů v různých kulturách. Mýty, které přesně vysvětlují sociální myšlenky a hodnoty.
Carl Gustav Jung vysvětluje, že archetypy se dědí z generace na generaci a projevují se prostřednictvím společných obrazů v různých kulturách.
Sociální archetypy
Na druhé straně v kontextu literatury archetyp odkazuje na předmět, myšlenku nebo osobu, která má díky svému opakovanému použití absolutní hodnotu jako referent významu. Můžeme například říci, že Romeo a Julie jsou archetypem lásky a romantismu, všeobecně známým párem milenců.
Jednou z nevýhod tohoto typu archetypu je, že může být velmi neoriginální díky svému opakovanému použití. Pozitivní je však to, že je společnost snadno chápe a vidí. Protože tyto archetypy jsou součástí sociální kultury lidí.
Další referenční postava v univerzální literatuře, jako je Don Quijote, je také archetypem idealismu.
Fotografie: Fotolia - salman2 / nuvolanevicata
